Šachový tábor Vrkoslavice 2010 - 3. zpráva
Autor: Silvie Mojžíšová <silvie.mojzisova@polabinychess.eu>, Téma: Šachové tábory, Vydáno dne: 12. 07. 2010Přinášíme další táborové zprávičky....
Čtvrtek 8.7.2010
Vytažená pata a Kufr páně Martina
Dnes jsme poprvé opustili zázemí našeho tábořiště a vytáhli paty na delší výlet. Ráno jsme nafasovali svačiny (poprvé jsme přišli o teplý oběd z dílny kuchařky Majky, která by snad i od Polreicha dostala tři hvězdy – od nás je má určitě) a vyrazili do centra Vrkoslavic k Dělnickému domu, kde je zastávka místní linky hromadné dopravy. Tou jsme dorazili až na místo určení – bobovou dráhu v nedalekém nejen zimním středisku Jizerských hor, v Janově nad Nisou.
Hlavní vedoucí Silvie Mojžíšová, návštěvník Michal Novotný a kuchařka Majka
Bobová dráha patří k celoročním atrakcím, my jsme se navíc mohli těšit ze skvělého letního počasí. Převýšení 78 metrů jsme překonali již usazeni na bobech za pomoci tažného lana, připomínalo to lyžařské vleky. Nahoře se automaticky uvolnil knipl ovládající rychlost (a sloužící i jako brzda) a jízda plynule přešla do sjezdu dolů. Dráha měří 1170 metrů, má 22 zatáček a jako specialitu karusel s otáčkou o 450°. Většina výpravy si dráhu vyzkoušela hned několikrát, stálo to za to. V obležení bylo i místní bistro – jen přece hranolky či zmrzlinový pohár jsme ještě v naší kuchyni nepodávali. Zpátky jsme razili větší část pěšky a zaznamenali tak dosavadní výšlapový rekord, přestože do Jizerské padesátky nám ještě hodně chybělo.
Zbytek odpoledne patřil pokračování v šachovém výcviku. Jaroslav Mojžíš nás potrápil s dvěmi partiemi, kde jsme na body hádali tahy slovutných velmistrů. Docela nám to šlo, i když velmistři ještě zdaleka nejsme. V této disciplíně byli opět o něco úspěšnější Vlčáci, kteří s náskokem vedou i celotáborovou hru. Řezníci ale svůj boj stále nevzdávají, ještě nás čeká hodně disciplín.
Ani ta večerní ovšem nevyzněla ve prospěch Řezníků. V obdobě někdejšího populárního televizního pořadu Kufr promítal Martin Mojžíš na stěnu jedno slovo za druhým a soutěžící se snažili napovědět svému týmu výraz jinými slovy. Klání bylo napínavé do samého konce, v poměru 55:52 se ale z dalšího triumfu radovali Vlčáci. Ještě před zalehnutím si zájemci mohli vyzkoušet testovací provoz Karaoke s českými písničkami, které se konečně podařilo zprovoznit. Zkouška dopadla na jedničku, zaznívaly skladby Michala Davida, Olympicu či Kabátů, každý si našel to svoje.
Pátek 9.7.2010
Ten, pro kterého strach není žádný faktor
Tábor se nám podezřele krátí, už jen necelých šest dní a balíme kufry. S blížícím se koncem nabírá na intenzitě i šachový výcvik – trenéři mají zřejmě pocit, že toho umíme pořád strašně málo. Jen ráno jsme si rozhýbali kosti při vybice – pravidelné čtenáře už asi ani nepřekvapí, že vyhráli zase Vlčáci – a hned po svačině jsme se vrhli na šachy a ty nám vydržely i po obědě, kdy jsme odehráli další kolo táborového turnaje, a i po odpolední svačině, kdy obě skupiny trénovaly taktické diagramy. Mladší hledali jednoduché maty, starší to měli samozřejmě o poznání těžší. Jediným osvěžením byla bazénová soutěž ve výdrži pod vodou – rozeným lovcem perel je Tomáš Kroupa, který vydržel 49 vteřin.
Po večeři a osobním volnu, které jako obvykle patřilo různým deskovým či karetním hrám, koupání či hře s míčem, následovalo třetí kolo Faktoru strachu. Táborová verze si s tou televizní příliš nezadala a dobrovolníci plnili řadu vskutku odporných úkolů. V prvním díle přenášeli pusou nevábnou tekutinu z hrnce umístěného na WC do půllitru, v druhém kole si tahali ze sklenice s pavouky a jinou havětí 3 papírky, které určovaly, jaké pochoutky se budou servírovat – k mání byl klokaní bobek, olomoucký tvarůžek, odporné Delikatess menu a feferonky různé síly až po habanero, které nezvládl žádný z šampionů. Ani dnešní finále nebylo procházkou rajskou zahradou. Pět posledních borců nastoupilo v plavkách a sandálech, aby zjistilo, že hlavní výhru v podobě hrazeného výletu do McDonaldu získá ten, kdo první nalezne v lánu kopřiv pod srubem kindervajíčko. Ti nejodvážnější se do boje se zákeřnou rostlinou pustili bez dalšího otálení, nakonec ale i oni usoudili, že bude lepší pomoci si alespoň ručníkem, ty byly k mání bez delšího odbíhání od vymezené oblasti pátrání. Že štěstí přeje připraveným prokázal Tomáš Konopí Kroupa, jehož přezdívka ho snad i předurčovala k úspěšnému boji s nebezpečnou zelení, kýžené vejce našel on a krom 3 dalších bodů na konto Vlčáků ho čeká i speciální první cena.
Slavnostní večer jsme zakončili rockovým nářezem, kdy naše Karaoke ozvučelo celé Vrkoslavice. U mikrofonu se střídala jedna hvězda za druhou, nejvíckrát zněl ovšem Kabátí hit Láďa má velkou hlavu, pravda, v mnoha parodovaných mutacích zahrnujících povětšinou účastníky tábora. S dvaadvacátou hodinou se přikradla večerka a nejen my, ale i okolní obyvatelstvo se konečně dočkalo zaslouženého nočního klidu.
Sobota 10.7.2010
Další loučení
Hned ráno jsme vyrazili na další kratší výlet - cílem byla nedaleká rozhledna. Po svačině jsme se pak rozloučili s dalšími dvěmi účastníky zájezdu – Filipem Drábem Draboněm a Jirkou Lišajem Liškou. Zamáčkli jsme slzu a vrhli se opět na 64 polí – tam se loučíme s nějakou figurkou každou chvíli, tak to lépe snášíme. Ještě než se dosmažil květák, došlo k prvnímu vážnějšímu zranění – Číča si počínal natolik šikovně, že si ukopl půlku nehtu u palce na noze a pro jistotu se vrhl do péče odborníků a nechal si ránu vyčistit na místní chirurgii. Přivezl si na palci roztomilou bambulku z obvazů. Půlku nehtu jsme zahrnuli na dnešní seznam posledního rozloučení. Zamrzí hlavně zákaz bazénu, počasí by mělo být až do konce tábora téměř tropické.
Po poledním klidu proběhlo další kolo turnaje, vytáhl se především Libor, když porazil ve věžovce Řízka. Před dalším mentálním cvičením následovalo opět obligátní čvachtání v bazénu, díky Bohu za něj. Odpoledne jsme si zahráli i s vedoucími společný bleskový turnaj, ve kterém dokázal Petr Čižinský, že zranění palce nemá pravděpodobně vážnějších následků, protože suverénně zvítězil ziskem 9 bodů z devíti partií. Vytáhla se Katka Vlčková, která podlehla pouze vítězi a oběma mistrům FIDE – Milanu Hoškovi a Jardovi Mojžíšovi, 5 bodů nasbírali stejně jako Martin Mojžíš i Dominik Řezníček a Libor Pochobradský.
Večer jsme zasvětili Twisteru. Tato party hra se odehrává na plachtě s barevnými kruhy, na které musí soutěžící umisťovat podle zadání své končetiny, dokud to jde a udrží se na nich. Výrazně lepší vlohy hadích žen prokázali Vlčáci, kteří ze sedmi soubojů vyšli pětkrát vítězně.
Neděle 11.7.2010
Mistrovské překvapení
Šachy, šachy, šachy – brzy nejspíš budeme mistři světa. Jarda Mojžíš před svým odjezdem procvičil se zkušenějšími věžové koncovky - těch není nikdy dost – a mladší si vyzkoušeli s Milanem Hoškem rychlost matových vedení. Po svačině čekalo ty zkušenější překvapení – k simultánce se dostavil FM Martin Vaculík, prvoligový hráč Nového Boru, který v Jablonci vyrůstal, shodou okolností jen kousek od našeho tábora. Postavilo se mu 7 borců s půlhodinou proti mistrově hodině a hned dva ho dokázali porazit – Petr Čižinský a Katka Vlčková.
Po buchtičkách s krémem a poledním klidu následovalo 5. kolo turnajů, koupání, mistrovské překvapení kuchyně v podobě osvěžujícího nanuku ke svačině a pak pokračování kufru, konkrétně pantomimy. Vyznamenal se především kapitán Řezníků sám veliký Dominik Řízek Řezníček, díky jehož vystoupení dosáhli Řezníci zaslouženého vítězství.
Večeře byla tentokrát samoobslužná, podruhé jsme zažehli táborový oheň. Pravda, v perném dni neměl nikdo moc náladu u něj posedávat, rychle ohřát buřta a hurá do bazénu, tam je teď nejlépe. Podruhé jsme se také dočkali televize - dávali finále fotbalového MS, kde v prodloužení slavili úspěch Španělé.
Ovšem prodlouženou večerkou to dnes ještě neskončilo. Půlnoční budíček mohl znamenat jediné – noční stezku odvahy. Ne všichni si na cestu temným lesem troufli, do cíle došlo nakonec jedenáct odvážlivců. Ačkoliv cestou zpět všichni hovořili o tom, jaká to byla pohoda, příšery z lesa to vyprávějí trochu jinak…