Czech Open pohledem Adély Třasákové
Netradičně koncem září se konal v Pardubicích tradiční šachový festival Czech Open, který jako obvykle začal turnajem MČR čtyřčlenných družstev. Z pěti partií jsem uhrála 2,5 bodu a dobře jsem se rozehrála před hlavním turnajem. Z dvou hlavních open turnajů jsem se rozhodla pro silnější Áčko, kde jsem byla předposlední nasazená.
V 1. kole jsem hrála s Martinem Taušem (ELO 2142), nepovedla se mi střední hra, ztratila jsem centrum a pak i figuru. Jedinou mojí šancí byl útok na krále, při kterém jsem obětovala další dvě figury. Soupeř v časové tísni udělal chybu a mně se podařilo partii zachránit věčným šachem. V dalším kole byl mým soupeřem německý mezinárodní mistr Ruediger Seger (2312). Partie se mi moc nepovedla, po několika nepřesnostech jsem se dostala do horší pozice. Pod tlakem jsem nechala soupeře obsadit věží sedmou řadu a partii rychle vyhrál útokem na krále. Ve 3. kole na mě čekal polský hráč Mikolaj Rogacewicz (2011), se kterým mi vyšla příprava a dostala jsem dobrou pozici. Myslela jsem si, že chytám dámu, ale soupeř našel výmluvu, takže došlo jen k jejich výměně. Pak jsem přehlédla taktiku se ztrátou kvality, ale měla jsem kompenzaci díky dvojici střelců. Nakonec mi soupeř vrátil kvalitu a pozice přešla do vyrovnané koncovky, která skončila opakováním tahů. Ve 4. kole jsem hrála se stejně starým Matoušem Hlavinou (1973), kterému naopak vyšla příprava na mě. Překvapil mě výběrem varianty v zahájení, zatímco jemu hrály všechny figury, já jsem v komplikované pozici nenašla správný plán. Pak jsem se ještě zbytečně oslabila před králem a pro soupeře nebylo těžké najít vítěznou kombinaci. V 5. kole jsem hrála s Jiřím Chmelíkem (1924), celou partii jsem stála lépe. Ve střední hře jsem díky taktice získala pěšce a přešla do vyhrané věžové koncovky, kterou jsem nakonec dotáhla k cennému vítězství. Tuto partii jsem si vybrala k rozboru.
V dalším kole na mě vyšel německý hráč Jens Dehmel (2040), se kterým se mi nepovedla střední hra. V karlovarské struktuře měl soupeř rychlejší nástup na dámském křídle než já na královském. Musela jsem odevzdat kvalitu, soupeř ale dokázal pozici zjednodušit a vzniklá koncovka jezdce proti věži už byla prohraná. V 7. kole jsem hrála krajské derby s Lukášem Pavlíčkem (1952), partie byla celou dobu vyrovnaná. Už v zahájení se vyměnily dámy, pak jsem získala dvojici střelců, což ale v blokované pozici nebylo žádnou velkou výhodou. Ve střední hře došlo k výměně i všech zbývajících lehkých figur a partie přešla do remízové věžové koncovky. V předposledním kole jsem se utkala s Pavlem Vodičkou (1967), se kterým jsem už hrála v turnaji družstev i v doprovodném bleskovém turnaji. Hráli jsme potřetí to samé zahájení a partie skončila krátkou remízou. V 9. kole jsem hrála s Vlastimilem Veřmiřovským (2001), v partii jsem udělala chybně malou rošádu, soupeř toho využil a rychle zaútočil na mého krále. Pokusila jsem se o protiútok dámou, ale on všechno vykryl a já neměla co hrát. Nakonec jsem musela dát kvalitu, pak ještě figuru a bylo po partii.
Celkově jsem s turnajem velmi spokojená, oproti nasazení jsem skončila o 19 míst lépe, získala jsem 70 ELO bodů a mnoho nových zkušeností, které využiji v dalších turnajích. Chtěla bych poděkovat Šachovému svazu za podporu.
Adéla Třasáková
