Jozef Kourek 8. ledna 2021 zemřel

Těžko uvěřit, Jozef Kourek již není mezi námi.

Jozef Kourek

Jozef Kourek

Zpráva o jeho skonu hluboce zasáhla stovky lidí, kteří ho znali. A těžko bychom mezi nimi nalezli někoho, kdo by ho neměl rád.

Působil v několika šachových oddílech.
V roce 1998 se stal jedním ze zakládajících členů našeho klubu 2222 ŠK Polabiny a jeho členem zůstal již napořád.

Od dorosteneckého věku prokazoval výrazný šachový talent. Přes vleklé zdravotní neduhy a nejrůznější potíže v osobním životě se stal v nejlepších letech své šachové kariéry šachistou extraligové úrovně.

Jak hrál, jaký byl jeho styl, čím je charakteristické jeho pojetí strategie a taktiky?

Šachy nejsou považovány jen za sport, ale také za umění. A Jozef byl nepochybně šachovým umělcem. V partiích dával často přednost originálnímu řešení před praktičtějším a objektivně lepším pokračováním, o kterém ovšem věděl. Jako by ho lákalo tajemství bez ohledu na výsledek partie.
Nemohu se v této souvislosti nezmínit o charakteristickém detailu, totiž o Jozefově strategické lásce – černopolném střelci na poli g7. Tahle figura se v jeho rukou proměňovala ve dvanáctihlavou saň, která pozřela desítky nešťastníků. Žádná oběť nebyla dost velká, aby se Jozef svého proslulého „domovníka“ musel vzdát.

Více o jeho hře prozradí partie.
Ať promlouvají samy, jako spuštěná videa při poslechu písní. Uvádím pouze stručnou charakteristiku každé partie. Až na malé výjimky jsem se rozhodl vynechat všechny komentáře, aby nebyl rušen celistvý dojem z „poslechu“ partií (chcete-li videí).

V partii s Jiřím Hlavničkou Jozef nemohl odolat oběti kvality, jeho černopolný střelec musí ovládnout černá pole. Tentokrát domovník stojí na f8. Nezkoumejme korektnost, je vedlejší.

 

V partii s Janem Hudečkem se hrál volžský gambit. Jozef vždy citlivě vnímal dynamiku pozice. Domovník nezůstal stranou.

 

V partii s Miroslavem Juráškem se hrála dračí obrana, tu používal Jozef takřka výhradně. Chyběl domovník?

 

Trompovského zahájení byla další zbraň. Pod koly strhujícího Jozefova útoku zahynul Luboš Roško.

 

Jozef by nebyl tak vynikajícím hráčem, kdyby neměl také vysokou techniku hry v pozicích, které bývají označovány za nudné. Pocítil to Milan Babula.

 

 

Slovo závěrem. Šachy byly největší a celoživotní Jozefovou láskou. Snad nebude nevhodné parafrázovat básníka Jiřího Wolkera a na místě Pepova posledního odpočinku si představit následující epitaf.

Zde leží Jozef Kourek, miloval šachy.
Zemřel, mlád padesát pět let.

Autor článku:  Jaroslav Mojžíš – text a partie

Emanuel Veselý – technika záznamu a přehrávání partií

Vladimír Dudek – korektura

Napsat komentář